Opět óda na SG!
RP BLOG

Opět óda na SG!

21/05/08 22:11 Filed in: Hudba
eg-pete-townsend
Tak znovu mi to nedalo, abych se neozval s novými zkušenostmi a poznatky okolo SG. Po důkladném rozboru s kamarády jsme zjistili, že na SG hrál v sedmdesátých létech opravdu kde kdo. K velkým příznivcům SG patřili Santana, Tony Iommi, Eric Clapton, Duane Allman a také samozřejmě Angus Young! Pro rockovou muziku je SG opravdu vynikající, ale SG si hravě poradí i s jinými žánry. Snad úplný seznam a historie SG je na tomto webu: www.spiritus-temporis.com, pokud vládnete angličtinou, tak je to dobré počteníčko včetně užitečných odkazů. Za tu krátkou dobu co na SG hraju jsem si ho úplně zamiloval, ale důležitý je výběr strun. Zatím se mi osvědčily nejlépe Ernie Ball 11 nebo Elixir 11, ale stále zkouším. Co se týká zesilovače, tak si SG rozumí jak s Fendery, tak s Marshally i na moje malé Mesa Boogie hraje výborně. Docela by mě zajímalo, jak by hrálo na Victorii. Na tu se chystám Happy. Taky bych si rád vyzkoušel nějakej custom shop. Jsou to sice strašlivý prachy, ale nedávno jsem hrál na Jungmaňáku na Telecastera custom relic 1952 a musím konstatovat, že hrál božsky. Kdyby to bylo SG, tak už ho mám doma Happy)). Je to vždycky o penězích a taky jak už jsem minule poznamenal, musí se najít dobrej kousek a na to jsem měl vždycky štěstí. Někdy si ale i musíte počkat, protože zejména dřevěné nástroje, tedy z masivu, si dávají s rozehráním na čas a je nutné spíše vycítit potenciál. Jsem známý příznivec nových nástrojů, ostatně jako každej profík. Potřebuji aby bylo na nástroj vždy spolehnutí a na relikvie si nepotrpím. To stejné mám i se zesilovačem. Staré Fendery, nebo Marshally hrajou výborně, ale kdybych si měl vybrat, raději si koupím nového Hand-Wired, nebo Victorii a mám na dlouhou dobu pokoj. Je to jako nové auto a veterán. Veterán je krásnej, když máte čas a peníze, ale nový auto je pro život zkrátka lepší.
angusyoung_metal
Jak řekl trefně jedem můj známej - třeba Trabant, ale novej! Je pravda, že stejnej názor na kytary má i Luboš Andršt (asi má k tomu nějakej důvod). Při profesionálním vytížení vyhrajete novej nástroj tak do roka. Za 3 roky už vypadá kytara jak 20 let stará a to s ní nebouchám o každej roh Happy. A navíc jsem slyšel dost starejch nástrojů, který si někdo s velkou slávou pořídil z ebay a potom se nestačil divit co to je za zvuk. Ale jak už jsem řek je to o štěstí, znám taky kluky co kápli za malej peníz na vynikající kytaru ... to byl tuším jeden Happy)). Mno nic zpět k SG. Co mě na něm vlastně baví? Po 20 letech hraní na kytaru má opravdu každej kytarista, kterej často hraje, seriozní problémy s páteří. Zejména s krční a hrudní. SG je muší váha a neváží v porovnání s Tecasterem skoro nic. Dále má krátkou menzuru 24 a 3/4, což je velmi příjemné pro hráče, kteří nemají ruce jak lopaty. A v neposlední řadě má krásný sametový zvuk, který se dá skvěle modelovat i krkem a má předlouhý sustain. Ani kobylkový snímač není agresivní a lze na něj hrát i jazzové sólo. V Kanadě jsem na SG odehrál všechny koncerty ať už to byl jazz nebo blues a dokonce i pop. Aby jste věděli, že nekecám, můžete si poslechnout moji skladbu Wes na které hraju na svoje SG přes Fender Super Reverb. Zvuk mi velmi připomíná nahrávky Grant Greena z 60 let a zní to spíše jako lubovka, než jako prkýnko. Stačí kliknout na magneťáček a můžete to posoudit sami Happy. Sakra, abych si tu kytaru nezprotivil - už budu raději končit a na závěr si prohlédněte galerii slavných a Ericovo videjko z doby Cream Happy. PEACE!







Tags:

|