Ohlédnutí za dosavadní diskografií
Ohlédnutí za dosavadní diskografií
23/03/08 10:20 Filed in: Hudba
Ve chvíli kdy píšu tyto řádky sedím ve vlaku, který si prořezává cestu deštivým jarním dnem. Napadlo mě, že už jsem natočil docela dost muziky a že posluchač zřejmě ani netuší jak a za jakých podmínek tyto nahrávky vznikaly. Myslím, že by bylo zajímavé oprášit si vzpomínky a napsat cyklus na pokračování, který by alespoň zevrubně popsal vše okolo vzniku mých alb. Alespoň mě tyhle věci u jiných hudebníků vždy velmi zajímaly a tak doufám, že vám tímto počinem udělám radost.
Jako první je na řadě:
MAGIC HOLIDAYS (Arta 1995)
U tohoto alba se musím rozepsat poněkud obšírněji o událostech, které jeho vzniku předcházely. Přibližně v roce 1992 jsem začal mít reálné ambice na profesionální hudební kariéru a začal jsem hrávat s profíkama v Brně. Hlavně v okruhu hudebníků kolem orchestru Gustava Broma. Mými kapelníky a spolujráči byli například Gunter Kočí, Jaromír Hnilička, Josef Audes, Mojmír Bártek, ale také Jan Beránek a další. Od těchto a jiných skvělých hudebníků jsem se mnohému naučil a postupně ve mě začal uzrávat vlastní názor a pohled na jazz. Nejvíc jsem se ale myslím naučil z poslechu nahrávek. Poslouchal jsem všude a snad pořád! Hlavním zdrojem nahrávek byl neuvěřitelný archiv Jana Beránka. Honza mě několik let zasypával přívalem kvalitního jazzového materiálu.
Na jazzových dílnách ve Frýdlantu jsem se seznámil také s nastávající silnou jazzovou generací ke které patřili Petr Dvorský, Jiří Slavíček, Naj Ponk, Standa Mácha, Pavel Vlosok, Karel Růžička jr. a také vynikající bubeník z Opavy Marek Patrman, se kterým jsme si byli hodně blízcí. Přibližně v roce 1993 jsme začali uvažovat o nějaké společné kapele, ale na Moravě bylo příležitostí k jazzovému hraní i tehdy opravdu málo. Začal jsem propadat beznaději, ale stále jsem psal nové skladby a kojil se nadějí, že se jednou vše zázrakem v dobré obrátí. Marek byl přijat do renomované skupiny Borise Urbánka TUTU a nakonec mě tam taky protlačil. Měl jsem z toho velkou radost a hodně jsem se od Borise naučil. Hlavně o tom jak funguje kapela a různé mechanizmy hudební dráhy v čechách. Některé jeho rady si připomínám dodnes
. I když se nejednalo přesně o styl, který jsme v té době chtěli hrát, alespoň jsme měli příležitost hrát spolu a já jsem se mohl konečně autorsky projevit. V té době jsem měl nedlouhou epizodu s tvrdými drogami a v době natáčení alba TUTU Sundance jsem vážil asi 50 kilo a pamatuji si, že jsem natáčel se čtyřicítkami horečkami!
Byl jsem nespoutaná osobnost která jede na doraz se vším všudy. Milenky, chlast, cigarety a drogy nevyjímaje
. Bohužel zdravotní následky mě neminuly a dodnes za to tvrdě pykám! Přibližně ve stejné době Marek plánoval vznik naší nové kapely a jednoho dne mě velmi překvapil. Domluvil koncert v Opavě s novou kapelou ve složení: Roman Pokorný - kytara, Stanislav Mácha - piano, Petr Dvorský - kontrabas a Marek Patrman - bicí. Když jsem přijel na koncert do Opavy, na plakátech stálo Roman Pokorný Quartet. Sen! Tedy přesněji řečeno o tom se mi ani nezdálo. Marek suše poznamenal - hrajeme tvoje skladby, tak je to tvoje kapela . Od té chvíle jsem měl bez nadsázky nejlepší kapelu v čechách!
Magic Holidays jsme natočili v roce 1994 vlastně náhodou. Ono se to ani při našem způsobu života jinak nedalo. Marek domluvil natáčení v Ostravském rozhlase a my jsme si řekli proč ne, uvidíme. Tenkrát jsme jezdili šňůry tak, že se skoro po každém koncertě kalilo až do rána, pak jsme do odpoledne spali a zase koncert. Žili jsme jen hudbou a pro hudbu. Pamatuji si, že noc před natáčením jsme se po koncertě v Havířově rozešli každý po svém. Marek měl novou lásku a celou noc probděl. Já jsem na tom byl podobně a noc jsem strávil v obětí krásné ostravanky. Petr se Standou strávili noc v rozbitém autě mezi Havířovem a Ostravou. Podotýkám, že tenkrát neměl nikdo z nás mobil (1994). Natáčení mělo začít v 9.00 hod ráno. Kolem desáté jsme se sešli pekelně unavení a nevyspalí ve studiu. Moje opravdu těžké skladby ve stylu moderního jazzu jsme neměli ani dostatečně připravené a téměř všechny kusy se četly z listu! Nicméně po odehrání dvou zkušebních snímků na nás Ruda Březina z režie křičel - hrajte dál furt pryč - žádné poslouchání! Moc jsme to nechápali a hráli v polovědomí další a další věc s tou úžasnou mladickou energií a nadšením. Ani při poslechu v režii jsme si moc neuvědomovali, že jsme natočili tak skvělé album za pouhý den!!! Po týdnu jsme jeli ještě dotočit nějaké věci, ale pamatuji si, že to nešlo vůbec tak hladce jako v prvním případě a vzala se z toho snad jedna věc. Album se mi dodnes líbí a je rozhodně přínosné osobytým přístupem, jak autorským, tak interpretačním. V té době to byla úplná pecka, protože nikdo autorská alba u nás nedělal a jazzové desky byly plné omšelých jazzových standardů. Když jsme přijeli do Prahy na festival, který pořádala ARTA, nabídl Standa Mácha v žertu master alba Honzovi Hálovi a ten to s nadšením přijal. Pro Artu to bylo myslím velmi výhodné a tak se chytila příležitosti. Vykoupila master za lidový peníz z Ostravského rozhlasu a nám nezaplatili ani korunu. Každý jsme dostali pouze po dvou procentech z prodeje a já jsem ještě přišel o celých 40% autorských práv!!! Z dnešního pohledu je to lumpárna, ale tenkrát jsme byli tak naivní, že jsme to neřešili a byli šťastní, že máme desku. Artě stejně trvalo třičtvrtě roku než album vydala! Tím začala moje spolupráce s Arta Records a rozjel se řetězec událostí kolem mě a mojí kapely, ale o tom zase příště .
Vybavení:
Kytara - Ibanez GB 10
Struny - Dadario 11 hlazené
Aparát - Peterson P100G
Efekty - Boss CE-1
Jako první je na řadě:
MAGIC HOLIDAYS (Arta 1995)
U tohoto alba se musím rozepsat poněkud obšírněji o událostech, které jeho vzniku předcházely. Přibližně v roce 1992 jsem začal mít reálné ambice na profesionální hudební kariéru a začal jsem hrávat s profíkama v Brně. Hlavně v okruhu hudebníků kolem orchestru Gustava Broma. Mými kapelníky a spolujráči byli například Gunter Kočí, Jaromír Hnilička, Josef Audes, Mojmír Bártek, ale také Jan Beránek a další. Od těchto a jiných skvělých hudebníků jsem se mnohému naučil a postupně ve mě začal uzrávat vlastní názor a pohled na jazz. Nejvíc jsem se ale myslím naučil z poslechu nahrávek. Poslouchal jsem všude a snad pořád! Hlavním zdrojem nahrávek byl neuvěřitelný archiv Jana Beránka. Honza mě několik let zasypával přívalem kvalitního jazzového materiálu.
Na jazzových dílnách ve Frýdlantu jsem se seznámil také s nastávající silnou jazzovou generací ke které patřili Petr Dvorský, Jiří Slavíček, Naj Ponk, Standa Mácha, Pavel Vlosok, Karel Růžička jr. a také vynikající bubeník z Opavy Marek Patrman, se kterým jsme si byli hodně blízcí. Přibližně v roce 1993 jsme začali uvažovat o nějaké společné kapele, ale na Moravě bylo příležitostí k jazzovému hraní i tehdy opravdu málo. Začal jsem propadat beznaději, ale stále jsem psal nové skladby a kojil se nadějí, že se jednou vše zázrakem v dobré obrátí. Marek byl přijat do renomované skupiny Borise Urbánka TUTU a nakonec mě tam taky protlačil. Měl jsem z toho velkou radost a hodně jsem se od Borise naučil. Hlavně o tom jak funguje kapela a různé mechanizmy hudební dráhy v čechách. Některé jeho rady si připomínám dodnes
. I když se nejednalo přesně o styl, který jsme v té době chtěli hrát, alespoň jsme měli příležitost hrát spolu a já jsem se mohl konečně autorsky projevit. V té době jsem měl nedlouhou epizodu s tvrdými drogami a v době natáčení alba TUTU Sundance jsem vážil asi 50 kilo a pamatuji si, že jsem natáčel se čtyřicítkami horečkami!Byl jsem nespoutaná osobnost která jede na doraz se vším všudy. Milenky, chlast, cigarety a drogy nevyjímaje
. Bohužel zdravotní následky mě neminuly a dodnes za to tvrdě pykám! Přibližně ve stejné době Marek plánoval vznik naší nové kapely a jednoho dne mě velmi překvapil. Domluvil koncert v Opavě s novou kapelou ve složení: Roman Pokorný - kytara, Stanislav Mácha - piano, Petr Dvorský - kontrabas a Marek Patrman - bicí. Když jsem přijel na koncert do Opavy, na plakátech stálo Roman Pokorný Quartet. Sen! Tedy přesněji řečeno o tom se mi ani nezdálo. Marek suše poznamenal - hrajeme tvoje skladby, tak je to tvoje kapela . Od té chvíle jsem měl bez nadsázky nejlepší kapelu v čechách!.Vybavení:
Kytara - Ibanez GB 10
Struny - Dadario 11 hlazené
Aparát - Peterson P100G
Efekty - Boss CE-1
|